Jen zákazník určuje, jaké chovy a v jaké kvalitě budeme drůbež dále chovat

V březnu tohoto roku postihla drůbežárnu Kosičky ptačí chřipka. Zeptali jsme se ředitele Mgr. Jana Pozdílka, jak se v Kosičkách s tímto problémem vyrovnávají.

Pavlína Havlová: V minulosti produkovala drůbežárna Kosičky cca 150 000 ks konzumních vajec denně. V jakém rozsahu se vám podařilo provoz obnovit?

Jan Pozdílek: O víkendu 15. a 16. května 2021 jsme naskladnili první snáškovou halu o počtu 60 000 ks nosnic. Snáškových hal máme v areálu, kde byla nákaza zachycena, celkem 6 – o kapacitě cca 200 000 ks nosnic. Dnes je tedy zaplněna téměř jedna třetina. Zvířata sehnat, odchovat a zajistit pro potřeby snáškových hal není to samé jako koupit si auto. Musíte si zajistit prostory v líhni, kdy na mnoho měsíců dopředu jsou kapacity vyčerpané. Od 5.11.2020 a 28.12.2020 jsme měli cca 90 000 ks jednodenních kuřat na odchovně v obci Mlékosrby, která je součástí naší společnosti. Chováme zde mladé kuřice pro potřeby našich snáškových hal, spřáteleným drůbežárnám a také pro následný prodej do malochovů, kdy k nám jezdí (a jsem na to pyšný) zájemci z celé republiky. V březnu a dubnu těmto kuřicím bylo 16 týdnů, což je okamžik nejlepšího stáří zvířat pro přesun na snáškovou halu. Bohužel v té době byla naše drůbežárna v Kosičkách označena jako ohnisko nebezpečné nákazy a přesun na snáškovou halu nebyl povolen. Čekali jsme na nejbližší datum, kdy k přesunu bude moci dojít. Asi 5 dní po přesunu jsme opět na odchovnu naskladnili dalších cca 115 000 ks kuřat tak, aby začátkem září 2021 mohlo dojít k naskladnění dalších tří snáškových hal a dostali jsme se na celkový počet 156 000 ks nosnic. Vyskladnění je rychlá akce, kdy za tři dny byl areál bez zvířat. Ovšem naskladnění a zazvěření je otázka na nakolik měsíců, spíše i let.

Ve vašem podniku dbáte na welfare zvířat. Jak dobře se u vás slepicím daří a na čem to zákazník pozná?

Jako jeden z příznaků či důkazů dobrého zdravotního stavu a psychické pohody je vysoká a kvalitní snáška – produkce vajec. Slepice, která není v dobré životní kondici, nemá produkci vajec žádnou, popř. má malá vajíčka s tenkou skořápkou. U nás sledujeme denně snášku vajec, která je velmi vysoká, a i z ekonomických důvodů není možné, aby byla nízká či nekvalitní. V každodenní snášce vajec jsou zahrnuta vajíčka všech velikostí včetně velikosti XL nad 73 g. V poslední době je často zmiňovaný neatraktivní klecový chov nosnic, který má (tak jako asi vše) dobré a špatné vlastnosti, resp. výhody i nevýhody. Konečný zákazník musí říci a nákupem ukázat, jaká vajíčka nakonec bude kupovat a jakou částku je za ně ochotný zaplatit. Když nám trh ukáže, že klecová vajíčka nejsou žádaná, tak nebudeme mít šanci a možnost je do tržní sítě pustit. Kdyby záleželo jenom na chovateli, tak by měl třeba jen chovy v BIO kvalitě. Ale chovatel je součástí poctivého českého zemědělství a není to on, kdo rozhoduje o tom, jaké chovy, a hlavně za kolik je bude provozovat, ale zákazník. Drůbežář má velký problém prodat vejce nad výrobní náklady a vydělat na vlastní provoz a s tím spojenou pohodu zvířat. Aktuální situace je taková, že zemědělec má často problém vůbec přežít a nezkrachovat. Je to bohužel tedy opravdu a jen zákazník, kdo určuje, jaké chovy a v jaké kvalitě budeme drůbež dále chovat. Milníkem není a nebude rok 2027, kdy bude v ČR zakázán chov drůbeže na klecové technologii. V tu dobu se do ČR začne dovážet mnoho vajec ze zahraniční produkce a český zákazník bude i poté vybírat vajíčka pravděpodobně podle ceny, a tedy klecové chovy zahraniční podporovat. A český drůbežář tudíž nebude schopný nízkým cenám konkurovat. V zahraničí nebude klecový chov zakázán, a to bude pro českou drůbežárnu diskriminační a téměř i likvidační stav.

Uvedl byste příklad investice do welfare zvířat u vás?

Aktuální téma z posledních pár let je, zda klecový chov je týrání zvířat či nikoliv. Čeští zákonodárci rozhodli, že asi ano, a tak v roce 2027 již nebude možné v ČR takové chovy provozovat. K roku 2025 velké obchodní řetězce již tato vajíčka s kódem „3“ nebudou mít ve svých regálech. Nastane situace, kterou si asi nikdo nedokáže představit, a to, že bude vajec s jiným číslem než 3 málo, regály budou vyprodané nebo zde bude mnoho klecových vajec z jiných států, kde tento zákaz odhlasován nebyl a možná ani nebude. Investice, která je tedy nezbytně nutná pro další fungování i po roce 2025 a následně po roce 2027 je jasná – předělat všechny snáškové haly z klecových technologií na podestýlkové (podestýlka ale paradoxně může být příčinou možné nákazy ptačí chřipkou na téměř izolované hale od vnějšího prostředí), kdy v případě drůbežárny Kosičky máme rozpočet na jednu halu 45 000 000,-Kč. S novým stavebním povolením se musí postavit protihluková stěna za halami, která dle přísných studií má za cíl odizolovat případný ruch z ventilátorů v okolí, postavit jímky na případnou povodňovou srážkovou přívalovou vlnu apod. Investice v zemědělských provozech jsou všude kolem nás a je to spíše o tom, která investice počká, která již ne – mám na tuto investici peníze? Za jak dlouho, nebo zda vůbec se konkrétní investice zaplatí apod.

Dosáhnete na kompenzace za chov, o který jsme kvůli ptačí chřipce přišli?

Stát slíbil uhradit veškerou finanční kompenzaci za utracená zvířata, nerealizovanou produkci vajec od těchto zvířat a náklady spojené s likvidací nebezpečné nákazy. Opatření spojené s likvidací ohniska vysoce patogenní aviární influenzy způsobené virem H5N8 byla vysoce ekonomicky náročná a museli jsme stát požádat o finanční zálohu, která nám již na účet přišla, a mohli jsme likvidaci úspěšně dokončit. Co bylo do současné doby slíbeno z úst ministra zemědělství České republiky, tak bylo i dodrženo. Díky tomu můžeme na trhu zůstat a pokračovat v zásobování českého trhu českými kvalitními vajíčky.

Zazněl názor, že jste si ptačí chřipkou nechali chov zlikvidovat záměrně, právě kvůli kompenzacím. Můžete tento názor uvést na pravou míru?

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní veterinární správou ustanovilo speciální tým – tzv. expertní skupinu složenou z významných českých odborníků na danou problematiku s cílem zjistit, jak se nákaza do areálu dostala, zda byla dodržena všechna preventivní opatření, zda jsme ochráněni proti nákaze v budoucnu, kdy a zda vůbec je možné areál opětovně naskladnit zvířaty, apod. Tým k nám do areálu chodil několikrát na dlouhé šetření, kdy v případě, že by se zjistilo jakékoliv pochybení, tak by stát finanční kompenzaci neposkytl. Nejpravděpodobnější verze výskytu onemocnění je ta, že ptačí chřipka přišla do regionu společně s návratem divokého ptactva, kdy v Kosičkách je vyhlášená ptačí oblast v souvislosti s vodními plochami. Nejprve byla vyhlášena ohniska v okolí komerčních chovů kachen a naše drůbežárna byla několikrát v ochranných pásmech i v pásmech dozoru, kdy před objevením prvních úhynů jsme se nacházeli ve vzdálenosti cca 550 metrů vzdušnou čarou od ohniska ptačí chřipky. Právě asi týden před námi byla provedena likvidace chovu kachen tak, že se kachny vyskladňovaly z uzavřených hal ven, vyhrnovala se podestýlka z hal ven těžkou technikou, kdy bohužel vanul severní vítr, který viry musel zanést k našemu areálu drůbežárny Kosičky. V areálu máme 6 snáškových hal, kdy nejlepší viditelnost na chov kachen byla a je právě z haly 1, kde byla objevena nákaza. Ostatní haly byly vyšetřeny s negativním výsledkem – zde byla všechna zvířata negativní na přítomnost viru ptačí chřipky H5N8. Přenos vzduchem byl zatím téměř vyloučen a dle dostupných informací byl možným přenosem nemoci vždy kontakt s divokým ptactvem, trusem, podestýlkou, přes oděv či obuv zaměstnanců. Ale nákaza a přenos vzduchem byl dosud neznámý a byl teoreticky téměř vyloučen. Bohužel koncentrace viru v okolí drůbežárny Kosičky byla v březnu 2021 tak vysoká, že asi bylo otázkou času, kdy i náš provoz tato nákaza postihne. Po vyhlášení ohniska u nás v areálu 30. března 2021 byla nákaza prokázána u dalších komerčních chovů kachen v okolí a my se pořád nacházeli v ochranných pásmech a přesun drůbeže na snáškovou halu byl pořád odkládán.

***

Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách je firma s více než 40letou tradicí ve výrobě konzumních vajec a vaječné melanže. Skládá se ze tří středisek – Kosičky, Mlékosrby a Brno. Denně rozváží po celé republice vajíčka k cílovým zákazníkům.

Připravila: Pavlína Havlová