DCIM100MEDIADJI_0128.JPG

ZOD Žichlínek otevřelo novou robotickou stáj. Krávy tu mají postýlky s vodními matracemi.

Novou robotickou stáj s řízeným pohybem dojnic otevřeli v ZOD Žichlínek (farma Tatenice). Ve stáji bude ustájeno 484 dojených krav a je rozdělena na 4 sekce (v každé sekci se nachází 2 dojící roboti společnosti DeLaval). Tank na mléko má kapacitu 25 000 l. Momentálně tu mají červenostrakaté a holštýnské plemeno, ale do budoucna (cca do dvou let) chtějí držet pouze plemeno holštýnské.

Stavba je koncipována jako vzdušná s otevřenou střešní štěrbinou o šířce 3 metry a bočními stěnami 4 metry, štítová výška 14,8 metrů, půdorys 120*47 metrů. Kejdové ustájení se vyhrnuje řetězovými lopatami Farmtec. Krávy tu odpočívají v postýlkách s vodními matracemi. Práci se zvířaty tu dále usnadňuje poziční systém Ovalert (společnosti CRV), díky němuž je možné přesně určit, kde se které zvíře právě nachází. Dojnicím se tu také měří doba přežvykování a příjmu krmiva, takže je neustále dobrý přehled o jejich zdravotním stavu.

Na další detaily ohledně nové stáje jsme se doptali Ing. Ondřeje Blabolila.

ZS ČR: Co vás vedlo k rozhodnutí robotickou stáj postavit?

Ing. Blabolil: Robotickou stáj jsme se rozhodli postavit z jednoduchého důvodu: Nemáme dostatek pracovníků a do budoucna to nebude lepší. A až (pokud někdy) budou lidé, kteří budou mít o práci v zemědělství zájem, tak holt budou mít smůlu. Zaměstnanci nám stárnou a ubývá nám zodpovědných pracovníků. Obávám se, že mladí u práce v dojírně 30 let nevydrží. Mladí mají dnes poněkud jiné nároky, nejenom co se finančního ohodnocení týče, ale důležitá je pro ně také atraktivita práce. Proto pokud chceme mladé lidi pro práci v zemědělství zaujmout, musíme mít stáje vybavené těmi nejmodernějšími technologiemi. A konečně i pokud se chceme ekonomicky udržet, tak musíme cenu mléka, která je v současnosti stále stejná (nebo klesá), vynahradit nižšími náklady při jeho výrobě.

Jak dlouho od přijetí prvního rozhodnutí vám trvalo, než jste stáj postavili?

Nebylo jednoduché projít tím, co předcházelo finálnímu rozhodnutí. A nebylo ani jednoduché toto rozhodnutí nakonec prosadit. Od přijetí rozhodnutí, přes diskusi o podobě stáje až po její realizaci uběhly tři roky. Zhruba rok jsme stáj projektovali a další dva roky jsme ji stavěli.

V čem spočívá pro krávy ta hlavní změna?

Ve staré stáji se krávy neměly nic moc. Byly v ní ustájené v kombiboxech, kde neměly takové dispoziční pohodlí. Dojírna byla už zastaralá a vůbec byl provoz stáje nemoderní. Navíc jsme měli krávy i ve stáji, která byla původně určena pro výkrm býků. Ani ta už nevyhovovala.

Jaké máte plány se starou stájí?

Stáj původně určenou pro výkrm býků jsme zbourali, dojírnu jsme zrušili. Kombiboxovou stáj momentálně přestavujeme na porodnu. I sem umístíme dojícího robota (už bude 9. v pořadí), aby se krávy po otelení mohly dojit pomocí stejné technologie, na kterou jsou zvyklé.

Jak se krávám v nové stáji líbí. Zvykly si hned?

To víte, že chvilku jim trvalo „rozkoukat se“. Původní stáje byly na slámě, teď mají matrace. Jezdí jim tam lopaty, které neznají. Setkaly se s nimi sice ve věku, když byly jalovice, ale to už, myslím, zapomněly. Nejsou zvyklé ani na robotické dojení. Když pod ně poprvé vjede rameno, trochu ve stresu jsou. Ale důležité je, že nejpozději za týden si na všechny tyhle moderní novoty zvyknou a sžijí se s nimi. Stáj naskladňujeme postupně. K dnešnímu dni máme naskladněno 220 zvířat. Přesun zvířat provádíme postupně, ve fázích. Máme 3 sekce na dojení, takže podle nich krávy rozdělíme zpravidla po deseti kusech a učíme je na nový systém. Pomalu a v klidu – to už je pro nás teď po vší té námaze jenom radost.

Připravila: Pavlína Havlová

Další články:

Na toto téma ještě nejsou zveřejněné žádné další články.