Na cestě k zemědělství 4.0

Novou stáj pro 384 dojnic plemene holštýn postavili v Měcholupské zemědělské, a.s. za půl roku. Firma AGRO-partner přišla s nápadem postavit novou stáj na místě té staré, aby se materiál ze zbourané mohl použít do základů nové. Jde o supermoderní stavbu na evropské úrovni. Základem bylo vyřídit veškerá povolení a vytvořit projekci na míru. Veškeré technologie (roboty Lely, dále svinovací rolety, osvětlení, vyhrnování hnoje, dojení, chlazení, servis a školení) dodala firma AGRO-partner ze Soběslavi, která byla zároveň generální dodavatelem stavby.

Slavnostní otevření stáje

Měcholupská zemědělská a.s. uspořádala 16. června 2023 Den otevřených dveří, na který pozvala odborníky ze zemědělství i širokou veřejnost. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR, před slavnostním otevřením nové stáje poděkoval všem pracovníkům Měcholupské zemědělské a.s. i společnosti AGRO-partner za to, že do této investice šli a že tuto práci dělají. „Važme si práce našich zemědělců a važme si toho, že máme české potraviny. Plné regály v supermarketech se nenaplní automaticky, jednou taky být plné nemusí. Važme si toho, že o u nás vyrobených potravinách víme, jak jsme je vyprodukovali, máme pod kontrolou jejich výrobní procesy a víme, že jde o zdravé a kvalitní potraviny. A pokud na tom někdo vydělá – jako třeba zemědělci – tak ti pak také odvedou daně v České republice,“ řekl na úvod.

Specifika nové stáje

Jaroslav Novák z firmy AGRO-partner vysvětlil návštěvníkům, co obnášela stavba nové stáje. „Ze všeho nejdříve bylo potřeba projednat studii s investorem. Poté bylo potřeba získat všechna potřebná povolení ke stavbě. V prováděcím projektu už se rozkreslila dispozice a specifikoval se materiál stavby. Stáj nemá vyloženě svá specifika, například na konstrukci. Má však jeden zásadní požadavek, kterého si návštěvníci možná všimli. Je jednoduchá. Nejsou tu žádné přeháněcí chodby, čekárny nebo přidružené provozy,“ uvedl.

Stáj je specifická prostorem. Je krátká (přes sto metrů), ale široká (přes šedesát metrů). Díky této dispozici jsou ve stáji krmné stoly a zajímavě řešená je i střecha, jejíž hřebeny se nepřekrývají. Jde o pultovou konstrukci s třímetrovým rozdílem, kde je umístěna svinovací roleta s meteostanicí. Celková investice dosáhla 130 milionů, technologie z toho tvořily 44 milionů.

Osvětlení, matrace, plachty

Větrání a proudění vzduchu zajišťují tři boční svinovací plně automatizované plachty. Ve stáji je kejdový provoz a krávy tu leží na matracích. Matraci tvoří PUR pěna, což je recyklovaný materiál z autobusů, letadel, aut, který výrobce matrací drtí, míchá a lisuje do struktury stanovené tak, aby se na ní krávám dobře leželo. Do matrace neproniká žádná vlhkost (pozn.: výrobce udává, že životnost takovýchto matrací je 130 let).

Manipulace s kejdou zajišťují shrnovací řetězové lopaty poháněné dvěma čerpadly. Kejda se pomocí těchto lopat shrnuje k propadlu a přes příčný kanál míří do přečerpávací jímky a z ní pak do jímky skladovací. Čerpadlo funguje i jako míchadlo kejdy, kterou neustále udržuje homogenní. Kejda putuje i do bioplynové stanice.

V plně automatizovaném režimu je i veškeré osvětlení. Dojnice potřebují denní a noční osvětlení, které zajišťuje LED osvětlení. Centrálním „mozkem“ stáje je systém Ersta, který sbírá údaje o tom, jak je venku, a zároveň sbírá i údaje zevnitř (jak do ní svítí slunce, jaká je uvnitř teplota, vlhkost, koncentrace čpavku, oxidu uhličitého atd.). Na základě těchto parametrů systém rozhoduje o tom, zda je například nutné plachty vytáhnout, aby se se stáji snížila teplota, nebo naopak. Zvyšuje se tím welfare zvířat, ale zároveň snižují náklady.

Jak funguje princip robotického dojení?

Kráva k robotu přistupuje přes vstupní branku. Robot krávu nejdříve detekuje pomocí 3D kamery. Když se kráva přiblíží ke žlabu, tak ji robot čtečkou podle jejího krčního respondéru identifikuje a rozhodne, zda kráva má nárok se podojit, nebo nemá. Pokud nárok nemá, výstupní branka se otevře a kráva odchází. Pokud nárok má, tak pomocí 3D kamery se pod ni nasměruje robotické rameno (tak, aby jí nenaráželo do nohou). Poté začne proces přípravy na dojení.

Pomocí čistících kartáčů se očistí každý struk (lze nastavit, jak dlouho ho chceme a jak čistit). Nejde při tom jen o funkci čisticí, ale také stimulující – připraví krávu na rozdojení. Poté robot začne skenovat polohu vemene včetně struků a pak nasazuje dojicí zařízení od zadních struků a dochází k rozdojení. Z každého struku se oddojí 9 ml (měřítkem je v této fázi množství mléka, nikoli čas).

Už v tomto momentu kráva dostává šrot. Protože to je ta motivace, proč zvíře dobrovolně do robota chodí. Robot se odpojuje v momentě, kdy detekuje skrz poslední ze čtvrtí, že průtok už neodpovídá. Neshazuje všechny struky naráz, ale postupně. Robot krávu nepředojuje, ale ani úplně nevydojuje.

Funkcí robota však není jenom dojení. Robot dokáže pomocí senzorů umístěných vzadu na robotickém rameni zhodnotit kvalitu mléka každé krávy, každého dojení, z každé čtvrtě. Hodnotí konduktivitu (vodivost), teplotu mléka, barvu mléka, přítomnost krve (podezření na mastitidu), průtok mléka, příměs vzduchu atd. Na základě všech těchto údajů tak vyhodnotí zdravotní stav zvířete.

Jiný shluk senzorů stanovuje počet somatických buněk (na principu viskozity). Odebere od krávy vzorek mléka, který smíchá s činidlem. Čím vyšší viskozita, tím vyšší hodnota somatických buněk. Robot zaznamenává i váhu krávy, což je další údaj, který nám hodnotí zdravotní stav krávy. Dále robot detekuje také poměr tuku a bílkoviny (upozorňuje, pokud má kráva acidózu nebo ketózu). Cílem robotického dojení je, aby trvalo co nejkratší dobu.

Na robotech je umístěn i ostřik paznehtů (míří na patky zadních nohou), takže robot pečuje i o zdraví nohou. Novinkou v České republice jsou desinfekční rohože, které jsou umístěné na výstupu z robota a jsou jednostranně propustné. Jsou napojeny na pumpu, pomocí které se rohož napouští roztokem (ten může být jednak pečující, jednak desinfekční).

Organizace stáje

Zatímco ve staré stáji dojily krávy 32 litrů na dojnou krávu/den, dnes v prostředí, kde je světlo, vzduch, pohoda, dojí 40 litrů. Nárůst užitkovosti je 20 %. Je to díky tomu, že krávy jsou v této stáji svobodné. Nečekají před dojírnou, jsou motivované k tomu, aby chodily. Je na nich vidět, že jsou zdravé.

Ve stáji jsou tři krmné stoly. Roboty jsou tu dva pro každou skupinu. V každé skupině je 96 krav (prvotelky bývají zvlášť, dále jsou spolu krávy podle první/druhé laktace). Ve stáji je osm dojicích robotů. Celková kapacita produkční části stáje je 384 zvířat.

Uprostřed stáje je separace (40 lůžek) pro krávy, které jsou určené pro zootechnické zákroky. I v separaci může kráva vstoupit do dojicího robota (mléko od nemocné krávy odtéká rovnou do kanálu). Na krku mají krávy respondéry, které měří jejich pohybovou aktivitu. Systém tak monitoruje zdraví celého stáda. Nejen to. Umí měřit například i ideální moment inseminace, aktivitu přežvykování (podle toho se pak nastavuje krmná dávka).

***

Servis robotů Lely je pohotovostní (roboty jedou 24/7). Zákazník se technikům dovolá kdykoliv. Systémy jsou online a poruchu vidí servisní technik hned. Je schopen ji řešit i vzdáleně. Co selhává nejčastěji? K poškození systému dochází nikoliv kvůli selhání elektroniky, ale spíš ze strany zvířat (buď do něčeho kopne kráva, nebo sežere kabely myš).

Celkem je v ČR 240 robotů v provozu po celé ČR. Trend je dávat je do čím dál větších farem.

***

Na Den otevřených dveří v Předslavi se přijely podívat i děti z okolních mateřských a základních škol.

***

Měcholupská zemědělská, a.s. se v živočišné výrobě zaměřuje především na chov vysokoužitkových dojnic holštýnského plemene, chov krav bez tržní produkce mléka (plemeno Charolais, Masný simentál, Aberdeen angus a Hereforda) a chov prasat (skot i prasata chovají v uzavřeném chovu). Rostlinná výroba (2500 ha) je podřízena výrobě živočišné (pícniny, pšenice, žito, řepka). Společnost provozuje také bioplynovou stanici (dodává do sítě ČEZ) a vlastní jatka. Pracuje zde 65 zaměstnanců.

Areál kravína vznikl v roce 1978. Podlahy se z roštů na pevné podlahy předělávaly až v roce 1996. V roce 2016 přišlo vedení firmy s myšlenkou na moderní robotickou dojírnu. Kompletní technologii (Lely) dodala firma AGRO-partner.

***

Foto: David Pelta. Publikujeme se svolením AGRO-partner

Připravila: Pavlína Havlová